Smím plakat?

Měla na sobě oranžové, zelenočervené a zlaté šaty, které měl dědeček tolik rád. Tiskacími písmeny napsala krátký vzkaz; měla ho připíchnutý na šatech. Stálo tam:
,,Malý strome, musím už jít. Tak jako rozumíš stromům, rozuměj i nám, až jim budeš naslouchat. Budeme na tebe čekat. Příště to bude lepší. Všechno je v pořádku. Babička."
Vzal jsem její drobné tělo do srubu a položil je na postel. Seděl jsem u ní zbytek dne..

Tahle scéna mi probíhá hlavou od jednoho z posledních večerů na Safíru. Chtěla jsem o Safíru napsat něco duchaplného, ale včera v noci jsem pochopila, že to nedokážu. Nejsem schopná zachytit důležité, ale hlavně neumím zachytit atmosféru, kterou považuju za podstatnou.
Proto následující řádky věnuju pouze Safírákům...
Vzpomínám na shledání na zastávce a pocit radosti, že se vidíme, na Čoktův "uvítací" úsměv, večerní poštu a Rozumovy obrázky, první večerní čtení, překvapení, že je dopolední sváča, jak jsem poprvé vyplňovala žádost o grant na projekt, večerní čajovnu, ptačí rozcvičku s Oldou, Elis, sebe na komíně, tvoření zla a dobra, pytlíček s fazolemi, Skippy- slepce, papouškování Šmudlovva vyprávění, malování dopisních papírů, poštípání vosami, boj o ostrov, povídání s Veve o bolesti, masáž Pajšl, Macounův odjezd, memoriál A. B. Svojsíka a princezna Šmudla, točení reklamy na rovering a úžasného Budulínka, výrazový tanec a naprosté uvolnění, Energo, bohoslužbu, mandaly, Cenu štěstí, psychickou a fyzickou únavu, Perlu a jahodovou přesnídavku, Fila a deku, masáže, Máří, Perlu a břišní tance, stavbu železnice, Cenu štěstí II, představu jaké je to být stromem, první práci na Smršti, povídání o lásce s Vobem a Bárou, Filův úsměv, Jarikovo objetí, větu: A řekl Bůh: ,,Vezmi si, co chceš a zaplať!", odhodlání, masáž Budulínka a od Budulínka, poukázka, detektor, lentilková rozcvička a Amélie, projev, zničené budíky a mrtvá žena, masové hroby jablek, východ slunce a medvídka, scénky ke státům, balon, noční putování za bohyní, selekci osob, Šmudlovu obětavost, Fulghum, kravičky, mosty, rolničku, plánování programu pro RK (uff), večerní smutek a pláč při tvoření společné mandaly, večerní čtení a Pajšl, cestu s mrtvými, doly, med, tunel a zlato, labyrint a "dobrý pocit", pohodu, večeři, závěr s chlupáči, smutek a stesk, ranní freesbíčko, psaní dopisů, zasazení stromku a pláč, cestu domů, nehodu na trati, zapálení svíčky a kávu s Karlem.....

Je toho příliš mnoho než aby se to dalo všechno popsat. Ale věřím, že i tímhle zlomečkem, tímhle malým připomenutím jsem se alespoň trochu dotkla atmosféry, ve které jsem se konečně cítila jako doma. Děkuju...