Umím první slovo

Kdysi jsem se tu zmínila, že jsem se začala učit arabsky a nekecala jsem. Jenže pak nepřestaly utuchávat (to je hezké slovo, co?:-)) mé problémy s učitelem na francouzštinu, ani mé schopnosti v matematice nebyly nejlepší a do toho nějaká ta skautská práce...prostě vždy bylo něco prioritou před zabrousením mezi ty drobné žížalky.
Světe, div se...já se před nedávnem začala učit (poprvé opravdově za necelých sedm let na gymplu) a zjistila jsem, že nejsem tak tupá jako spíš líná. Začala jsem školu víc zvládat, občas mi záleželo i na výsledcích a lépe jsem si pod vlivem Coveyho zorganizovala čas.
Takže v mém týdenním rozvrhu zbylo občas pár volných okýnek, do kterých jsem bez špatného svědomí mohla zaznamenat "ARABŠTINA".
Dostala jsem se přes první tři lekce. Jenže nic není bez problémů a tak ani moje individuální výuka nebyla. Kde byl tedy zakopaný pes?
,, Hrdelná úžinová (třená) hlasná souhláska, která je obvykle pokládána za hlasný protějšek "h". Hrdelní dutina je v tomto případě ještě více zúžena. Ústa se široce otevřou, jazyk se stáhne dozadu a vyklene proti zadní stěně hrdelní. Současně silný tlak zespoda zvedá celou dutinu hrdelní. Výsledný zvuk se podobá zvuku při zvracení. Tento zvuk lze rovněž napodobit tlakem prstu nad ohryzkem, vyslovujeme ovšem důrazné "a".
Jo, tenhle pes je opravdu hluboko zakopaný. Jen doufám, že nezůstanu u své "brambory"- بنن