Chci-li být odpovědnou intelektuálkou v této době, čím budu?

Odpovědnou intelektuálkou budu tehdy, budu-li si schopná všímat slabších, těch, jenž nedohlédnou špatné důsledky svého jednání anebo dohlédnou, ale nejsou své jednání schopni usměrňovat.

Svět je utkán z vazeb mezi lidmi. Ani kdyby o to člověk usiloval, není možné se z nich nikdy zcela vyvléci. A proto se mi zdá být důležité klást důraz na to, jak dobré ty vazby jsou. A jsem-li v těch vazbách já ten “vidoucnější”, činí mě to i o to zodpovědnější. Moje odpovědnost pak může nabývat dle situace různých podob - od pomoci konkrétnímu člověku vidět důsledky vlastního jednání až po ovlivňování na úrovni nějaké instituce. Nedílnou součástí mého každodenního života by mělo být i to, zda pomáhám vytvářet atmosféru, ve které jsou i ostatní kolem mě připraveni slabší vidět a pomoci jim. Přičemž pomoc nemá znamenat “import” vlastních praktik či myšlenek. Ta se musí rodit dialogicky, aby byla opravdu účinná.

Tento úkol by měl být šitý na míru právě intelektuálům. Intelektuálové by totiž měli být k němu  lépe vybaveni.

Je velmi důležité, aby pečovali o jazyk a uměli ho, co nejlépe používat, neboť právě skrze jazyk náš společný svět utváříme. V jazyce ale nemá jít jen o volbu vhodných slov, jejich uspořádání a vazby mezi nimi, ale i o to být schopný sdělení porozumět a pochopit jeho smysl a záměr. Bez toho zůstane naše pomoc vždy jen pouhým “importem”. Intelektuálové by také měli být schopni vidět a jednat nekonvečně a odvážně. Nekonvenčně proto, že povětšinou - konvenčně - máme tendenci se situacím, které se nám jeví jako problematické, spíše vyhýbat. A odvážně proto, že ať chceme či nikoli, náš svět bude nekonvenčním jednáním zasahovaný.