A slovo tělem učiněno jest (Josef Topol)

A slovo tělem učiněno jest
zahrada rozkoší i trest

Stalo se: Budiž!
Už když
počala tato symbióza
s poézií zasnoubená próza
octli jsme se v španělské panně
probodaná chodidla i dlaně
to po čem šlapem když jsme mladí
ta mnohoslibnost která zradí
a promění se v setrvačnost života:
žádné extravagance a novota
jenom lpění na zábavě a na zvyku
ne už ani dřívější zalíbení v jazyku
kterým jsme se tak snadno domluvili
Z toho zbyly
jen (špatně) artikulované diagramy
A my
místo abychom na sobě trvali
a porvali
se o zbytek bytí
jako dobytek který se chytí
na bezpečí ohrady
skloníme čela pasem brady

Proč slovo tělem učiněno jest
když nemá ocas ani pěst
je bez žluče a bez duše
jak ten Jupiter a Venuše
stálice sice planety
však ne ty
na kterých došlo k symbióze
slova a těla: Buď je to jen v próze
anebo v poézii života
v pozemské hvězdě která mihotá

Nepřeju si teď jedno ani druhé
až dosud se nevymyslelo nic:
buď lze tuto Zemi orat Pluhem
nebo už nemá rub a líc